TIME IS THE ENEMY

9. června 2014 v 12:19 | Zebra
Tráva se zelená, tak jak to jenom tráva umí.
Slunečné, červnové ráno, Karlín. Školní povinnost, teď něco napsat... prý optimistického a pozitivního. Mě však, v mezích mé mírné nervozity, napadají snad jen nostalgické vzpomínky o létech minulých, -kdy jsem ještě neměla cizí ruce v kalhotkách a čas počítal se na jointy-, kdy jsem nepřemýšlela o dnech příštích a přítomnost zdála se veskrze jiskrná, prosluněná a lásková... přesto, bez pochyb, je zde dnes krásně. Poklidně a mírumilovně. Mladá ptáčátka se překřikují v boji o potravu, slunce svítí i na křívý stromy a jak pomalu sílí a šplhá se dál nad obzor, začíná pálit do zad. Všechno je nedílná součást ekosystému, všemi svými primárními i sekundárními strukturami. Proudící energie s různými shluky atomů. Život... nic lepšího neznám, a proto mám stále dohodu s vesmírem, že si vzájemmně vstříc vyjdem...

mama said, "one day you are gonna shine"...
 


Komentáře

1 Johnny Násilník Johnny Násilník | Web | 9. června 2014 v 15:50 | Reagovat

rádoby poetický

2 Zebra Zebra | Web | 10. června 2014 v 7:01 | Reagovat

[1]: nikdy není nouze o blby co jsou jen rádoby :-)

3 hudební děvka. hudební děvka. | Web | 14. června 2014 v 7:10 | Reagovat

post hudba hraje do ticha.

4 Karolína Karolína | Web | 27. listopadu 2014 v 21:01 | Reagovat

Zebro, zebřičko, žiješ ještě?

5 Karolína Karolína | Web | 27. listopadu 2014 v 22:24 | Reagovat

Náhoda je blbec no :D Každopádně koukej zase něco napsat!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.